Chovatelská stanice Calchott

Naše cíle

Jako chovatelská stanice si zatím klademe za cíl „pouze“ úspěšně odchovat štěňata vrhu A a předat je v pořádku novým majitelům, kteří se o ně budou dobře starat.

Cali je náš první společný pes s rodokmenem, i přesto, že jsme oba vyrůstali obklopeni zvířaty a máme je rádi, je to pro nás výzva a nová zkušenost.

Z tohoto vrhu si žádné štěně nechávat nechceme. To, zda se někdy v budoucnu rozhodneme pro další štěňata, zatím necháváme otevřené.

Trocha historie

Jak jsme vybírali

V roce 2013 jsme se s manželkou přestěhovali do rodinného domku, z paneláku, kde jsme bydleli 22 let. Dcery se odstěhovaly, nám se podařilo dát trochu do pořádku zahradu a celý pozemek oplotit. Teď přišel čas i na čtyřnohého kamaráda, kterého jsme si vždycky přáli, ale v bytě jsme ho mít nechtěli.
Začalo velké vybírání toho správného chlupáče. Shodli jsme se, že by to mělo být střední plemeno, které může být celoročně venku. To jsme ještě netušili, že bude trávit večery na pelíšku v předsíni a v boudě jen přespávat, při velkých mrazech ani to ne. Dále jsme chtěli, aby to byl pes vhodný k dětem, už jsme měli první vnouče. Také jsme nechtěli mít starosti s péčí o srst, která by zahrnovala návštěvu psích salonů. Všechny naše požadavky splňovalo plemeno Appenzellský salašnický pes.

Sice jsme si prohlédli velké množství obrázků, ale chtěli jsme ho vidět naživo. Měli jsme štěstí, ve vedlejší vesnici se narodila štěňata této rasy. Jakmile jsme je uviděli, bylo rozhodnuto. Už za měsíc jsme si u jiných chovatelů zamluvili fenku, tu nejmenší s bílým flíčkem za krkem. Netušili jsme, že jsme vybrali i jedno z nejtemperamentnějších štěňat. Byl to vrh C a chovatelé ji pojmenovali Cali.

Sportem ku zdraví (a poslušnosti)

Měli jsme necelé 2 měsíce na zhotovení zateplené boudy a kotce, než jsme si ji v červnu 2018 přivezli domů. Nebudu zastírat, že to bylo náročné, štěně bylo krásné, milé, jeho psí oči byly neodolatelné, ale my jsme museli být i přísní a hlavně důslední, abychom ho zvládli. Absolvovali jsme s ním dva kurzy poslušnosti - moc doporučuji, štěně se socializuje a páníček se s ním naučí „pracovat“ - a navštěvovali jsme i agility, kde se Cali moc líbilo. Byla šikovná, ničeho se nebála, jen neměla trpělivost čekat, než si své úkoly splní i ostatní pejskové.

Joomla Gallery makes it better. Balbooa.com

A co štěňata?

V květnu 2019 jsme byli na svodu mladých, abychom věděli, jestli je Cali v pořádku a správně se vyvíjí. Tam jsme poprvé dostali otázku, zda přemýšlíme o uchovnění. Dříve nás to vůbec nenapadlo. Chtěli jsme kamaráda, společníka a dobrého hlídače, to všechno Cali je. Začali jsme nad tím však uvažovat a nakonec jsme se rozhodli do toho jít. Prvním krokem bylo absolvování nejméně dvou výstav. To byl trochu problém. Ano, diplom z výstav máme, ale vzhledem k tomu, že jsme tomu moc času nevěnovali a nikdy to nebyla naše priorita, šampion z Cali není. Všichni rozhodčí nám říkali, že je to škoda, protože vzhledově by na to určitě měla. Tenhle „neúspěch“ bereme na sebe. Další, co musela fenka podstoupit, byl rentgen kyčlí – výsledek byl výborný. A teď už chyběla jen bonitace, která proběhla v říjnu 2019 v Mladé Boleslavi. Cali se stala chovnou.

Námluvy

V listopadu 2020 jsme si požádali o krycí list a poradkyně chovu nám navrhla samce, který se jmenuje ART DEKO Lucky Droplet, jeho chovatelka mu říká Čiko. Viděli jsme ho na výstavách a s výběrem jsme byli moc spokojeni.
V zimě letošního roku jsme jeli na „námluvy“, aby se pejskové seznámili. Cali se Čikovi evidentně líbila, ale když si moc „dovoloval“, rázně se ozvala. Podstatně jinak tomu bylo 29. března 2021, kdy už jsme z výsledku hodnoty progesteronu věděli, že je to ta nejlepší doba na krytí. Vše se podařilo a Cali čeká štěňátka. Už se moc těšíme, až se narodí.